Erotická povídka: Vzrušující doučování matiky

doučování matiky sexy studentka broskvicky.cz

Napsal Sexuh

Žofka byla milá holka, co neodmlouvala. A to se hned lépe pracuje. Mně naše lekce krásně utíkaly, jí už o něco méně. Zvládali jsme se prokousávat látkou a já začal chápat, o co v rodině jde. Pan Mácha byl biologický otec Žofky, ale žil s novou přítelkyní, z čehož Žofka moc nadšená nebyla. Táhlo ji to k mamince na druhou stranu republiky, ale tatínek ji nechtěl pustit, dokud nebude matematika hotová. A tak i ona měla motivaci se mnou ten čas trávit, protože čím víc s ní budu, tím dřív bude doma.

To se zdálo jen z počátku. Její matikářka měla asi pocit, že mít vše vypočítané dva měsíce před koncem školního roku je nepřijatelné a začala testy přidávat. Zatímco jeden den nám po lekci zbývalo 9 testů, druhý den nám k dokončení spolupráce zbývalo testů 13. A to bylo deprimující pro obě strany. Pro Žofku, že to nemá konce. Mně to sice přinášelo peníze, ale pocit takové nekonečné práce nebyl nic moc ani pro mě. Měl jsem se Žofkou odučené už několik dnů a pan Mácha mi začal věřit natolik, že nás nechával ve studijní době samotné. 

Dvě lekce jsme takto se Žofčinou poslušností zvládli. Při třetí ale dostala nápad. Bylo zřejmé, že otce má ráda, přítomnost jeho přítelkyně jí příjemná nebyla. Chápu, téměř každé dítě bude raději s mámou. A tak mi uprostřed výuky Žofie povídá: „Co kdybych vám dala heslo a vy byste to dopočítal doma místo mě? Já už chci domů.“ „To nejde Žofi, budeme pokračovat, jo?“ nepřistupuji na její návrh. „Proč?“ zkouší to. Chvilku přemýšlím, kolik mě napadne důvodů, abych ji zahltil, a pak spustím: „Protože jsem se s vaším tátou domluvil, že vás to naučím a projdu to s vámi. A navíc mi za to platí, když to budu počítat doma, nic za to nedostanu.“ „Ale mě to nebaví a navíc mi to k ničemu nebude,“ řekne Žofka zklamaně.

doučování matiky sexy teenka honění ptáka bezpasaka.cz 3

„To nemůžete vědět, v životě to možná není k ničemu, ve škole se vám to ještě bude hodit,“ vysvětluji. „Ale já bych vám za to i něco dala,“ pokračuje Žofie. „Jdeme na další příklad,“ řeknu autoritativně. Žofka zamrčí a přejde na další v pořadí. Čtu si jeho zadání, ona se vedle mě nějak vrtí. Leknu se. Takto se holky vrtí, když si pod tričkem chtějí sundat podprsenku. Co dělá? Naštěstí si sundává jen svetr a přehazuje ho přes svou židli. „Já nevím,“ pronese s výdechem po přečtení zadání. Její přístup začne být takový, že chce jen výsledek. Nezajímá ji, jak jsme k němu přišli. Odmítám rovnou sdělit postup a chci ji navést: „Tak co budeme muset vypočítat?“

pokračuj ve čtení

Napsat komentář