Rozhovor: Jak jsem se díky prostituci postavila na vlastní nohy

rozhovor s prostitutkou broskvicky.cz

Viky je její pracovní jméno. Prostitutky to své skoro nikdy nepoužívají. Pomáhá jim to alespoň trochu oddělit dvojí život, který vedou. Viky mi to své také neprozradila. Je to pro ni intimní záležitost. Sešli jsme se v zapadlé kavárně maloměsta, které je vzdálené od německých hranic necelých 30 kilometrů.

Řekni mi Viky, jaké bylo tvoje dětství?

Narodila jsem se tady kousek, v malý vesnici. Mámě bylo 18. O tátovi jsem nikdy neslyšela nic hezkýho. Potkali se na zábavě a výsledkem jsem byla já. Nikdy se ke mně nepřihlásil. Tvrdil, že si to máma vymyslela. Ta mě nechala u babičky a odstěhovala se za prací. Jezdila na víkendy a vždycky mi přivezla alespoň malou sladkost. Babička byla skvělá. Moc ráda na ni vzpomínám. Byla to hezká doba. Máma mi ani nechyběla, přišlo mi normální, že není skoro doma. Umřela, když mi bylo 14.

ČTI DÁL

Napsat komentář


CAPTCHA Image
Reload Image